Jak se obléct na kolo v zimě, abyste se nepřehřáli do kopce a neprochladli ve sjezdu

Při zimní jízdě na kole není nejtěžší zůstat v teple. Mnohem složitější je obléct se tak, abyste se při prvním delším stoupání zbytečně nezpotili a o pár minut později neprochladli ve sjezdu. Jak se obléct na kolo v zimě proto neurčuje pouze teplota na teploměru. Stejně důležité je tempo, vítr, déšť, délka trasy i její profil.

Cílem není být za každou cenu co nejtepleji, ale udržet si tepelný komfort a zároveň odvádět přebytečné teplo a vlhkost. Právě proto funguje lépe několik vrstev, které můžete podle situace regulovat.

V zimě nerozhoduje jen teplota

Podívat se před jízdou na teploměr je dobrý začátek, ale samotné číslo nestačí. Deset stupňů při klidné jízdě po rovině může působit úplně jinak než stejná teplota při svižném tréninku nebo za silného větru.

Teplota je výchozí bod

Čím je venku chladněji, tím větší význam mají izolační a větruodolné vrstvy. Důležitou roli ale hraje také vlhkost a vítr. Za suchého bezvětří můžete stejnou teplotu vnímat příjemněji než při dešti nebo větru.

Konkrétní teplotu proto berte jako výchozí údaj, ne jako přesný návod, co si obléct.

Čím intenzivněji jedete, tím více se zahřejete

Při svižném šlapání produkuje tělo více tepla než při klidné jízdě. Rozdíl poznáte především v kopcovitém terénu. Ve stoupání vám může být během několika minut výrazně tepleji, i když jste se před startem cítili oblečení tak akorát.

Pokud víte, že vás čeká náročná trasa, nemusíte se proto oblékat stejně jako na pohodovou vyjížďku po cyklostezce.

Vítr a sjezd dokážou situaci rychle změnit

Jakmile přestanete intenzivně šlapat a rozjedete se z kopce, produkce tepla klesne a proudící vzduch začne tělo ochlazovat. Pokud máte navíc spodní vrstvy propocené, změnu můžete pocítit velmi rychle.

Oblečení na zimní vyjížďku by proto mělo umožnit snadnou regulaci během jízdy.

Základem je vrstvení, ne jedna co nejteplejší bunda

Místo jedné velmi teplé vrstvy je většinou praktičtější několik vrstev s různou funkcí. Můžete je lépe přizpůsobit aktuálním podmínkám a během jízdy snáze regulovat tepelný komfort.

První vrstva pomáhá odvádět vlhkost

Přímo na tělo patří spodní vrstva, jejímž důležitým úkolem je pomáhat odvádět vlhkost od pokožky. Vhodné bývají funkční syntetické materiály nebo merino vlna podle vašich preferencí a podmínek.

Bavlněné tričko není pro intenzivnější zimní jízdu ideální, protože vlhkost drží déle a po zpomalení nebo ve sjezdu může mokrá látka začít nepříjemně studit.

Pokud jezdíte i během chladnější části roku, může proto dávat smysl vhodné funkční prádlo.

Druhá vrstva přidává tepelnou izolaci

Podle venkovní teploty a intenzity jízdy můžete přidat další vrstvu, například teplejší dlouhý dres.

Nemusí být potřeba pokaždé. Při mírnějším počasí a intenzivní jízdě může kombinace spodní a vhodné svrchní vrstvy stačit. Naopak při pomalejším tempu nebo větším chladu oceníte izolaci navíc.

Smyslem vrstvení není obléct na sebe co nejvíce věcí, ale najít rovnováhu mezi izolací a odvodem přebytečného tepla.

Svrchní vrstva chrání před větrem a vodou

Svrchní vrstva nemusí být vždy ta nejteplejší. Často je důležitější její schopnost chránit před proudícím vzduchem a podle provedení také před nepříznivým počasím.

Větruodolná cyklistická bunda nebo lehká cyklistická vesta se hodí zejména tam, kde se během trasy střídají výjezdy a delší sjezdy.

Praktická je především vrstva, kterou můžete snadno rozepnout, případně sbalit a znovu obléct.

Co si obléct přibližně podle teploty

Následující kombinace berte pouze jako orientační výchozí bod pro suché počasí a střední intenzitu jízdy. Stejných 5 °C může působit jinak při svižném stoupání, pomalé jízdě nebo silném větru. Velké rozdíly jsou také mezi jednotlivými jezdci.

Pokud například řešíte, jak se obléct na kolo v 10 stupních, nepřemýšlejte jen nad samotnou teplotou. Pro svižnou hodinu v kopcích budete pravděpodobně potřebovat méně izolace než pro několikahodinovou klidnou vyjížďku.

Při svižnější jízdě nemusí být cílem, aby vám bylo úplně teplo už při startu. Po několika minutách šlapání se tělo zahřeje a pocitový komfort se změní.

Ve stoupání větrejte, před sjezdem se znovu chraňte před chladem

Právě kopcovitý terén nejlépe ukazuje, proč je možnost regulace oblečení důležitější než maximální tepelná izolace.

Představte si delší stoupání. Tempo se zvýší, tělo produkuje více tepla a po několika minutách začínáte cítit, že je vám příliš teplo. Nemusíte hned zastavovat a převlékat se. Často stačí rozepnout bundu nebo dres, využít dostupné ventilační prvky nebo podle podmínek sundat lehkou svrchní vrstvu.

Reagujte ještě předtím, než jste výrazně zpocení.

Před delším sjezdem postup otočte. Zavřete zip, zakryjte hrudník a podle potřeby si znovu oblékněte větruodolnou vrstvu. To platí i tehdy, pokud vám na vrcholu kopce ještě zima není. Po několika minutách rychlejšího sjezdu už mohou být podmínky úplně jiné.

Lehká vesta nebo bunda, kterou můžete snadno rozepnout, obléct nebo sbalit, proto může být praktičtější než další silná vrstva oblečená po celou dobu.

Na ruce, chodidla a hlavu se v chladu vyplatí myslet zvlášť

Můžete mít dobře vyřešený trup, ale pokud vám začnou mrznout prsty na rukou nebo chodidlech, komfort celé vyjížďky rychle zmizí.

Rukavice vybírejte podle chladu i větru

V chladnějším počasí má smysl přejít z lehkých dlouhoprstých rukavic na teplejší variantu s lepší ochranou před větrem.

Zároveň potřebujete zachovat dostatečný cit v prstech pro ovládání brzd a řazení. Nejobjemnější rukavice proto automaticky neznamenají nejlepší řešení.

Podle podmínek můžete vybírat z rukavic na kolo určených pro rozdílné období a způsob jízdy.

U chodidel není řešením jen co nejsilnější ponožka

Teplejší ponožky mohou pomoci, neměly by ale způsobit, že bude bota příliš těsná. Přidáním velmi silné ponožky tedy nemusíte automaticky získat větší komfort.

V chladném a větrném počasí můžete ochranu doplnit také pomocí návleků. Podle konkrétního provedení existují varianty na nohy, kolena, ruce i tretry.

Pod helmou stačí tenká vrstva

Pod cyklistickou helmu lze v chladu použít tenkou čepici nebo čelenku určenou pro tento účel.

Helma musí i s další vrstvou stále správně sedět a nesmí být posunutá příliš vysoko nebo uvolněná.

Ochranu krku lze podle počasí doplnit lehkým nákrčníkem, který se dá během jízdy snadno stáhnout nebo znovu nasadit.

Návleky se hodí do proměnlivého počasí

Podzim a začátek jara často přinesou podmínky, kdy je ráno výrazně chladněji než o několik hodin později. Právě zde jsou návleky užitečné, protože kvůli změně teploty nemusíte měnit kompletní oblečení.

Jednu část jednoduše sundáte a uložíte do kapsy dresu nebo brašny.

Častá chyba? Obléct se příliš teple už před startem

Pocit, že by vám mělo být ještě před rozjetím úplně teplo, může vést k tomu, že zvolíte zbytečně mnoho vrstev. Jakmile začnete šlapat intenzivněji, tělo se zahřeje a výsledkem může být zbytečné pocení.

Podobně problematické je oblékat se jen podle čísla na teploměru. Než vyrazíte, zvažte také délku trasy, převýšení, plánované tempo, vítr a možnost deště.

Často je praktičtější mít s sebou jednu snadno regulovatelnou ochrannou vrstvu než se od začátku obléct příliš teple.

Pokud jezdíte v zimě pravidelně, vyplatí se zapamatovat si, v čem vám bylo při konkrétní teplotě a typu trasy dobře. Po několika jízdách si vytvoříte vlastní systém, který bude přesnější než jakákoliv univerzální tabulka.

Správnou kombinaci si postupně najdete podle vlastní jízdy

Dobře zvolené oblečení vám má umožnit reagovat na to, co se během vyjížďky skutečně děje. Teplota pomůže zvolit základ, ale tempo, vítr, déšť a profil trasy rozhodnou, jestli potřebujete více izolace, nebo naopak lepší možnost větrání.

Ve stoupání regulujte vrstvy dříve, než se výrazně zpotíte. Před sjezdem se naopak včas chraňte před proudícím studeným vzduchem.

Pokud vám některá vrstva ve výbavě chybí, můžete ji doplnit v nabídce cyklistického oblečení a vybírat především podle toho, v jakých podmínkách a jakým tempem na kole nejčastěji jezdíte.